Kraljevec - Neudörfl

1861-1879 Rudolf Josef Lorenz Steiner se narodil 27. 2. 1861 v Kraljevci (v Rakousko-Uhersku, dnešním Chorvatsku) jako první syn manželů Franzisky a Johanna Steinerových, pocházejících z Dolních Rakous. Povolání otce, nejprve telegrafista, později přednosta stanice u rakouské železnice, podněcuje rodinu k častějším změnám bydliště: v roce 1862 do Mödlingu, 1863 do Pottschachu a v roce 1869 do Neudörflu. Rodina se rozšiřuje: v roce 1864 se narodila sestra Leopoldine, v roce 1866 bratr Gustav. Od školního roku 1872/73 navštěvuje reálnou školu v sousedním Vídeňském Novém Městě. Tam v roce 1879 maturita s vyznamenáním.

Vídeň

1879-1883 Studium na Vysoké škole technické, nejprve se zaměřením na učitelství na reálné škole. Hlavní obory: matematika, fyzika, botanika, zoologie, chemie; vedle toho literatura, dějiny, filosofie. 



1882 Na doporučení literárního historika a goethovského badatele prof. Karla Julia Schröera povolán za vydavatele Goethových přírodovědeckých spisů v Kürschnerově "Německé národní literatuře". Vydává pojednání Jediná možná kritika atomistických pojmů, které později označuje za "základní nerv" své badatelské činnosti.
1884-1890 Pracuje jako domácí učitel v rodině vídeňského obchodníka L. Spechta. V roce 1884 vychází první Steinerem zpracovaný svazek Goethových přírodovědeckých spisů, další svazky vycházejí v letech 1887-1897. Přátelství s básnířkou a pozdější bojovnicí za práva žen Rosou Mayrederovou ("Kritika ženskosti") a Friedrichem Ecksteinem, později sekretářem a životopiscem Antona Brucknera. Korespondence s filosofem Eduardem von Hartmannem. Vedle práce na Goethových spisech z pověření prof. Kürschnera píše mnoho statí pro různé naučné slovníky (mezi jinými Piererův Konverzační lexikon).
1886 První vydání knihy: Základní linie teorie poznání Goethova světového názoru. Požadavek ředitele výmarského archivu Ericha Schmidta kvůli spolupráci na výmarském vydání Goethových děl v "Edici Sophie". Pojednání Příroda a naše ideály, "poselství" básnířce M. E. delle Grazie.
1888 Redaktorem vídeňského týdeníku "Německý týdeník". Mnoho článků a komentářů k politickým událostem v Rakousku-Uhersku. Ve vídeňském Goethově spolku koná přednášku Goethe jako zakladatel nové estetiky. 
 

Výmar

1890-1897 Spolupracovníkem Goethova a Schillerova archivu. Vydání Goethových přírodovědeckých spisů, které vycházejí mezi lety 1891 a 1896. Setkání s Hermanem Grimmem, Ernstem Haeckelem, Eduardem von Hartmannem. Přátelství s básnířkou Gabriele Reuterovou, žákem Liszta Conradem Ansorgem, životopiscem Stirnera Johnem Henrym Mackayem, vydavatelem Nietzscheho Fritzem Koegelem a básníkem Ottou Erichem Hartlebenem. Pro "Cottovu knihovnu světové literatury" zařizuje dvanáctisvazkové vydání všech Schopenhauerových děl, rovněž vydání Jeana Paula v osmi svazcích. V řadě "Edice berlínských klasiků" (s "Předmluvami vynikajících literárních historiků") vychází díla Wielanda a Uhlanda, vydaná Steinerem s jeho předmluvami.
1891-1892 Promován na doktora filosofie na univerzitě v Rostocku u prof. Heinricha von Steina s disertací na téma "Základní otázka teorie poznání se zvláštním zřetelem k Fichtovu ‚Vědosloví". Prolegomena k dorozumění filosofujícího vědomí se sebou samým", vychází v roce 1892 pod názvem Pravda a věda. Předehra k filosofii svobody, věnovaná Eduardu von Hartmannovi.
1893 Vychází Filosofie svobody. Základy moderního světového názoru.
1894-1896 Návštěvy a pracovní pobyt v Nietzschově archivu. Seznámení s Elisabethou Förster-Nietzschovou, kterou chce Steiner získat jako spoluvydavatele děl jejího bratra. Setkání s nemocným Friedrichem Nietzschem.
1895 Vydává spis Friedrich Nietzsche, bojovník proti své době.
1897 Souhrnné pojetí svých dosavadních goethovských studií popisuje Steiner ve svém díle Goethův světový názor.

Berlín

1897-1900 Vydavatel a redaktor "Literárního magazínu" a "Dramaturgických listů", hlasatel Německého divadelního spolku. Řada statí k literárním a filosofickým otázkám; divadelní kritiky a recenze.

1898-1905 Přednášky ve "Svobodné literární společnosti" ve "Spolku Giordana Bruna", při odborářských akcích a v literárním kruhu "Přicházející", jejichž vedení Steiner přebírá po smrti Ludwiga Jacobowského. Setkání s těmito osobnostmi: Else Lasker-Schüler, Peter Hille, Stefan Zweig, Käthe Kollwitz, Erich Mühsam, Paul Scheerbart, Frank Wedekind. Přátelství s Ludwigem Jacobowským a Ottou Erichem Hartlebenem.
1899 Vychází řada statí, mezi nimi Goethova Pohádka o zeleném hadu a krásné Lilii, dále Egoismus ve filosofii a Haeckel a jeho odpůrci. Sňatek s Annou Eunikeovou, která umírá v roce 1911.
1899-1904 Učitelská činnost (historie, řečnická cvičení, literatura, přírodní vědy) na berlínské Vzdělávací dělnické škole, založené Wilhelmem Liebknechtem, od roku 1902 vyučuje také ve Spandau. Setkání s Kurtem Eisnerem a Rosou Luxemburgovou.
1900 Vychází první svazek Světové a životní názory v devatenáctém století; o rok později následuje svazek druhý. Toto dílo vychází přepracované a rozšířené v roce 1914 pod názvem Záhady filosofie-Nástin jejich dějin. Přednášky v Theosofické knihovně o Nietzschovi a o Goethově "Pohádce". Tamtéž na podzim začátek prvního přednáškového cyklu na téma "Mystika". První setkání s Marií von Sivers, která se od roku 1902 stává nejbližší Steinerovou spolupracovnicí, a předtím absolvovala na pařížské konzervatoři školení v umělecké recitaci a v dramatickém umění v Petrohradě. Překladatelka děl Edouarda Schurého.
1901-1902 Vychází Mystika na úsvitu novodobého duchovního života a její vztah k modernímu světovému názoru. Na podzim začátek druhého přednáškového cyklu v Theosofické knihovně na téma Křesťanství jako mystická skutečnost, v roce 1902 vychází knižně. Setkání s Annie Besantovou. Od října 1902 je generálním tajemníkem německé sekce Theosofické společnosti.
1902-1904 Učitelská činnost na Svobodné vysoké škole, kterou založili "Friedrichshagenovci" Bruno Wille a Wilhelm Bölsche.
1902-1912 Spolu s Marií von Sivers budování theosofických lóží v Německu a v zahraničí. Bohatá přednášková činnost jak veřejná tak i v kruhu členů Theosofické společnosti. Přitom Steiner nezastupuje theosofii poplatnou především východním tradicím, ale vlastní studijní výsledky, odvolává se však stále ještě na klasickou theosofickou literaturu (mezi jinými na Blavatskou). Založení a vydávání měsíčníku "Luzifer", později "Lucifer - Gnosis" (1903). Tam vycházejí základní články na pokračování, mezi jinými O poznávání vyšších světů, Theosofie a sociální otázka, Z kroniky Akaša, Stupně vyššího poznání. Později vycházejí také knižně. Přátelství s Christianem Morgensternem a Edouardem Schurém. W. Kandinsky je posluchačem Steinerových přednášek. V zimním pololetí (1903/04) pořádá sérii veřejných přednášek v berlínském Domě architektů, mezi jinými na téma Původ člověka a jeho cíl, Metamorfózy duševního života, Odpovědi duchovní vědy na velké otázky existence.



1904 Vychází Theosofie. Úvod do nadsmyslového poznání světa a určení člověka.
1907 V Mnichově nastudování a inscenace Schurého Posvátného dramatu eleusinského s Marií von Sivers v hlavní roli.
1910 Zveřejnění výsledků výzkumu ke kosmologickým a evolučním otázkám v knize Tajná věda v nástinu.
1910-1913 Premiéra čtyř Steinerových Mysterijních dramat pod jeho vedením v Mnichově. Návrh budovy (Janův dům) pro umělecká vystoupení a akce Svobodné školy pro duchovní vědu. Realizace tohoto projektu v Mnichově-Schwabingu ztroskotá na odporu úřadů. Vycházejí Duchovní vedení člověka a lidstva, Cesta k sebepoznání člověka a Práh duchovního světa. Spis Anthroposofie, započatý 1910, zůstává nedokončen. Začátek rozvíjení nového pohybového umění (1911). Na podzim první kurz eurytmie v Bottmingenu u Basileje. V následujících letech společně s Marií von Sivers další rozvíjení eurytmie na jevištní umění. Odloučení od Theosofické společnosti a založení Anthroposofické společnosti (1913). Četné přednáškové cesty a - v úzké spolupráci s Marií von Sivers - budování anthroposofických poboček v Německu a v zahraničí.

Dornach

1913-1919 Pod vedením Rudolfa Steinera a za spolupráce četných umělců z různých zemí postavení jím navrženého "Goetheana" v Dornachu ve Švýcarsku, s plasticky-organickou dřevěnou dvojitou kupolí. Umělecké práce: plastické ztvárnění interiéru, malby v kupoli, sousoší (výška 9 m): Reprezentant lidství. Kolem Goetheana vzniká postupně komplex obytných a účelových budov podle Steinerových návrhů (dům Duldeck, sklárna, nakladatelství, kotelna, ateliér, tři budovy pro eurytmii, transformátor. Sňatek s Marií von Sivers (1914). Velká řada přednášek v různých městech v Německu a v zahraničí o reinkarnaci, karmě, evangeliích, o životě mezi smrtí a novým zrozením, o dějinách mystérií, evoluci, o současném historickém vývoji apod.



1917 Pod názvem O otázkách duševního života vycházejí výsledky Steinerových výzkumů o trojčlennosti lidského organismu a o vztahu anthropologie a anthroposofie. Po rozhovorech s Ottou Grafem Lerchenfeldem o politické situaci ve střední Evropě koncipuje Steiner dvě Memoranda, v nichž rozvíjí skutečnosti nového sociálního uspořádání veřejného života. Tyto jsou předány vlivným politickým osobnostem v Německu a Rakousku.



1919 Přednáškový cyklus v Curychu o Sociální otázce vychází přepracován knižně pod názvem Hlavní body sociální otázky jako životní nutnost pro přítomnost a budoucnost. Zde je rozpracována myšlenka rozčlenění jednotného státu na svobodný duchovní život, demokratický právní život a asociativní hospodářský život, kterou Steiner nyní hájí v mnoha přednáškách. Na přednáškách a jednáních se zástupci dělnictva a s průmyslníky se Steiner angažuje při zakládání závodních rad. Po intenzívních přípravách je na podzim ve Stuttgartu otevřena Svobodná waldorfská škola jako jednotná lidová a vyšší škola. Patronátu se ujímá Emil Molt, ředitel továrny na cigarety Waldorf-Astoria. Vedení školy je předáno Rudolfu Steinerovi, který tuto funkci vykonává až do své smrti v roce 1925.
1920-1925 Vedle mnoha veřejných přednášek v Německu a v zahraničí a přednáškových cyklů pro členy Anthroposofické společnosti - mezi jinými: Souvislost mikrokosmu a makrokosmu, Anthroposofie jako kosmosofie, Člověk - souzvuk tvořícího vesmírného slova, Esoterní pozorování karmických souvislostí - je Steiner stále častěji žádán o přednášky a kurzy k určitým oborům jako pedagogika, lékařství, národní hospodářství, teologie, hospodářství, herectví, léčebná pedagogika, eurytmie aj. Jako podklad ke školení malířů vytváří řadu pastelových skic a akvarelů. Vznikají anthroposofické výzkumné ústavy, kliniky a další školy. V časopisech "Trojčlennost sociálního organismu" a "Goetheanum" vycházejí pravidelně Steinerovy články.
1922-1923 O silvestrovské noci 1922/23 je Goetheanum zničeno ohněm. Práce - přednášky a umělecká představení - pokračují v nezmenšeném rozsahu v truhlárně Goetheana, jež zůstala požárem ušetřena. Pro druhou betonovou budovu Goetheana (dokončena 1928) stihne Rudolf Steiner následkem svého onemocnění vytvořit již jen model vnější podoby. Růst anthroposofického hnutí vyžaduje revizi dosavadního uspořádání. Tak na shromáždění o vánocích 1923 v Dornachu přijde na řadu znovuustavení Anthroposofické společnosti, jehož předsednictví se ujímá Rudolf Steiner sám, a nová podoba Svobodné vysoké školy pro duchovní vědu, zároveň pod jeho vedením.
1924-1925 Od podzimu 1924 je upoután na lůžko. Rozsáhlá přednášková činnost a kurzy jsou náhle přerušeny. Na lůžku pokračuje v psaní svého životopisu Má cesta životem. Ve spolupráci s lékařkou Itou Wegmanovou vzniká kniha Základní poznatky pro rozšíření léčebného umění. "Otevřenými" dopisy a "Směrnicemi" se Rudolf Steiner pravidelně obrací na členy a dává jim podněty k duchovnímu prohloubení práce. 30. března 1925 Rudolf Steiner v Dornachu umírá. 



 

Novalis (1772 - 1801)
Friedrich Leopold von Hardenberg